Rok 2017 je za námi a neudělat si každoroční shrnutí, to bych snad ani nebyla já. Navíc to pro mě byl docela důležitý a přelomový rok.
Na začátku roku jsem dokončila zpracování dat k diplomce a v půlce dubna už ležela na katedře odevzdaná. Pak následovala štace učení, pak týdenní učící maraton a nakonec státnice. Sláva hurá, všechno dopadlo dobře. I svůj cíl, že ten blbej červenej diplom dostanu, jsem splnila. Pak byla promoce a asi za 3 dny na to jsem poslala životopis na místo, který se mi celkem zamlouvalo. Ale vůbec jsem nevěděla jestli bych tam chtěla vlastně, zkusila jsem to spíš z principu. Za týden a něco dopis, že jdu na výběrko, týden na to výběrko a asi 3 hodiny po tom, že jsem přijata. Takže hned druhý dne výpověď v práci, která mě štvala a v září nástup. No, mám nejlepší místo co jsem mohla mít, jsem spokojená, práce mě baví. Nechodím strhaná a je to pro mě výzva, takže supr.
To je takové to pro mě nejdůležitější, co se událo. Po státnicích byl konečně i čas na cestování, takže jsem za ten rok navštívili:
Prostě se to cestovalo skoro pořád. A když jsme nebyli nikde dál, jezdili jsme na kole po okolí, na výlety k mým rodičům a do okolí Dvora, na chalupu k Nejmilejšího prarodičům... Prostě se teď pořád něco děje a je to super! Konečně můžu říct, že mě život baví a naplňuje. Že žiju tak, jak jsem si představovala a vysnila. Nebylo to někdy lehký, chodit do práce a studovat, byla sem unavená z obojího a nabrala spoustu kil. Ale mám to za sebou, stresující práci jsem vyměnila za skvělou a pohodovou a jsem šťastná. A víte co? Nevěřím na to, že přijde to, co má. Stojím si za tím, že když člověk něco chce, musí se snažit, makat pro to a zasloužit si to.
Život po státnicích je mnohem zábavnější, naplněnější a mám pocit, že konečně opravdu žiju a užívám si. Těžko by to asi mohlo být lepší :D (Jo, chci pejska, takže mohlo ;)) To už by ten rok byl dokonalý příliš, musím si něco nechat pro 2018, že jo?
Na začátku roku jsem dokončila zpracování dat k diplomce a v půlce dubna už ležela na katedře odevzdaná. Pak následovala štace učení, pak týdenní učící maraton a nakonec státnice. Sláva hurá, všechno dopadlo dobře. I svůj cíl, že ten blbej červenej diplom dostanu, jsem splnila. Pak byla promoce a asi za 3 dny na to jsem poslala životopis na místo, který se mi celkem zamlouvalo. Ale vůbec jsem nevěděla jestli bych tam chtěla vlastně, zkusila jsem to spíš z principu. Za týden a něco dopis, že jdu na výběrko, týden na to výběrko a asi 3 hodiny po tom, že jsem přijata. Takže hned druhý dne výpověď v práci, která mě štvala a v září nástup. No, mám nejlepší místo co jsem mohla mít, jsem spokojená, práce mě baví. Nechodím strhaná a je to pro mě výzva, takže supr.
To je takové to pro mě nejdůležitější, co se událo. Po státnicích byl konečně i čas na cestování, takže jsem za ten rok navštívili:
Třeboň a Hluboká
Zoo Praha a Kokořínsko
 |
| Dokonalé jaro |
Vysočinu - 3x
 |
| A večer romantika, táborový písničky u hodně, skvělá banda lidí... |
Hrady.cz - můj první festival v životě
Jop, tady nikdo nefotil, protože nebylo co. Jen my :D
Krkonoše - latino víkend
 |
| I borůvky byly, mňam! |
Krkonoše - Po stopách ledovců
 |
| I v Krkonoších jsou jezera... |
Jičín a Prachovský skály
Stolový hory a Bludný skály v Polsku
 |
| Bludné skály v Polsku... vážně děsivý... |
Beskydy
Divokou Šárku v Praze
Madeiru - nejkrásnější místo jaký znám
Prostě se to cestovalo skoro pořád. A když jsme nebyli nikde dál, jezdili jsme na kole po okolí, na výlety k mým rodičům a do okolí Dvora, na chalupu k Nejmilejšího prarodičům... Prostě se teď pořád něco děje a je to super! Konečně můžu říct, že mě život baví a naplňuje. Že žiju tak, jak jsem si představovala a vysnila. Nebylo to někdy lehký, chodit do práce a studovat, byla sem unavená z obojího a nabrala spoustu kil. Ale mám to za sebou, stresující práci jsem vyměnila za skvělou a pohodovou a jsem šťastná. A víte co? Nevěřím na to, že přijde to, co má. Stojím si za tím, že když člověk něco chce, musí se snažit, makat pro to a zasloužit si to.
Život po státnicích je mnohem zábavnější, naplněnější a mám pocit, že konečně opravdu žiju a užívám si. Těžko by to asi mohlo být lepší :D (Jo, chci pejska, takže mohlo ;)) To už by ten rok byl dokonalý příliš, musím si něco nechat pro 2018, že jo?
Žádné komentáře:
Okomentovat